|
|
Nucená migrace z Čečenska v období čečenských válek
Paramonova, Svetlana ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem nucené migrace z Čečenska v období dvou čečenských válek v letech 1996-2002. Jejím cílem je přispět ke studiu migračních strategií tehdejších uprchlíků. Tato kvalitativní studie se snaží postihnout proces nucené migrace v celé jeho komplexitě a popsat jej z pozice samotných uprchlíků. Dále se také zaměřuje na zkoumání motivů a strategií migrace čečenských uprchlíků žijících v Rusku a Rakousku a také uprchlíků, kteří se po skončení válek vrátili do Čečenska. Vliv válečného konfliktu na mobilitu obyvatelstva byl zkoumán kvalitativní metodou. Výzkumný vzorek čítal šestnáct uprchlíků, kteří odešli kvůli probíhajícím válkám. Během provedeného výzkumu byl objeven vztah mezi věkem uprchlíka a pravděpodobností návratu, odlišnosti v procesu rozhodování o migraci u čečenských a ruských uprchlíků a také silná role sociálních sítí během rozhodování o emigraci a po příjezdu do destinace. Klíčová slova: Čečensko, vynucená migrace, důvody migrace, cílové destinace migrace, návraty, kvalitativní přístup
|
|
|
Situace srbských uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny v Srbsku (2002 - 2012): Případová studie Grupa 484
Mádlová, Tereza ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá srbskými uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska, kteří do Srbska odešli pod tlakem událostí odehrávajících se v oblasti Západního Balkánu v první polovině 90. let. Jejich počet přesáhl 500 tisíc. Zpočátku byl stát paralyzován vnitřními sociálními, politickými i ekonomickými problémy. Po roce 2000, kdy padl režim Slobodana Miloševiće, se nová vláda začala otázkou uprchlíků aktivně zabývat. Hledala koncept, který by jejich situaci nejlépe vyřešil. V roce 2002 si vymezila konkrétní cíle v rámci vládního dokumentu Národní strategie pro řešení otázky uprchlíků a vnitřně přesídlených osob. Řešení návratů do země původu, které srbská vláda původně podpořila, nicméně nenaplnilo původní očekávání, proto se posléze srbští zákonodárci rozhodli více zaměřit na integraci uprchlíků do srbské společnosti. Během období 2002 až 2012 se podařilo situaci stabilizovat a počet uprchlíků razantně snížit. Na tomto procesu se výrazně podílel také neziskový sektor. Diplomová práce se primárně zabývá právě úlohou neziskových organizací v tomto procesu. Případová studie konkrétně analyzuje činnost neziskové organizace Grupa 484, která se problematikou uprchlíků zabývala od úplného počátku a jejíž činnost měla zásadní dopad na řešení situace uprchlíků v Srbsku.
|
host ::
RSS.